Telomová teorie - Rhyniophyta
Takzvaná telomová teorie se týká nejjednodušších známých vyšších rostlin - Rhyniophyt.
Rostly v období siluru a devonu v mělkých bažinatých vodách. Jejich tělo bylo velmi jednoduché, byly to bezlisté vidličnatě větvené stonky - prýty nebo také mezomy (tj.nadzemní část), jejichž středem probíhal dřevostředný cévní svazek (protostelé). Prýty měly v pokožce průduchy a byly zřejmě místem fotosyntetické asimilace. Zakončení stonků se označuje jako telom. Telomy byly dvojího druhu - sterilní a fertilní. Fertilní telomy nesly výtrusnici.
Rostlina byla upevněna v bahně plazivými vodorovnými oddenky s rhizomoidy, které plnily funkci kořenů.
Telomová teorie (Zimmermann 1930) předpokládá vznik dalších rostlinných orgánů (megafyly - listy, mikrofyly, enafyly,...), právě z koncových částí Rhyniophyt - telomů. Není přesně jasné, jakým procesem k tomu došlo. Obecně se uvádějí tyto:
- zakřivení
- redukce
- převršení - jeden prýt přeroste druhý
- kladodifikace - zploštění telomů
- syntelomizace - srůst telomů
- planace - vyrovnání do roviny